Bohyně lásky

Venuše je nejjasnější planetou na noční obloze. Snadno ji lze pozorovat i pouhým okem. Je-li viditelná, můžete ji najít buď po ránu na východě, nebo brzy večer na západě.

Na obloze Venuše jasně září při úsvitu nebo při soumraku. Říká se jí kvůli tomu jitřenka nebo večernice. Řada lidí Venuši spatřila, aniž by si uvědomila, že se jedná o hvězdu, ale o našeho nejbližšího planetárního souseda.

Venuši trvá jeden oběh okolo Slunce sedm a půl měsíců. Za tu dobu střídavě zdobí naší ranní a večerní oblohu. Je snadno vidět někdy až několik hodin před východem nebo po západu Slunce. Je jasnější než všechny ostatní hvězdy a planety. Je tak oslnivá, že je často hlášena jako UFO.

Dalekohledem lze zjistit, že nám Venuše během svého oběhu okolo Slunce ukazuje podobný cyklus fází jako Měsíc, tj. od úplňku až po srpek. Když se nachází v největší úhlové vzdálenosti od Slunce (z pohledu ze Země) v opozici označované jako elongace, je Venuše osvětlena přesně z poloviny.

Venuše je nejjasnější když je nejblíže k Zemi, tedy ve chvíli, kdy se nám jeví jako úzký srpek. Fázi srpku je v takový čas možné snadno sledovat jednoduchým binokulárem. Venuše je nejmenší v úplňku. Ten nastává, když je od Země Venuše nejdále - v tuto chvíli odráží sluneční záření směrem k Zemi celým svým povrchem.

Venuše nám díky své souvislé pokrývce z mračen neukazuje téměř nic ze své krásy kromě neurčitých pruhů a světlejších mračných čepiček na pólech. Nejlépe pozorovatelná je při rozbřesku nebo za soumraku

Mýty a legendy

Starověcí Řekové si nejprve mysleli, že Venuše jsou dvě různá tělesa. To, které se zjevovalo ráno, bylo nazýváno Fosforos a to, které se zjevovalo večer, bylo nazýváno Hesperos. Později, když se zjistilo, že se jedná o jedno a to samé těleso, byla planeta pojmenována po řecké bohyni lásky a krásy - Afrodité. Venuše je římským ekvivalentem této bohyně. Je to jediná velká planeta pojmenovaná po bohyni a ne po bohu.